If you don't make mistakes, then you aren't really trying.

1.část

18. května 2013 v 11:35 | Kate |  Už nic neříkej

Už nic neříkej:

1.část


Po dlouhém běhu jí bolí nohy a cítí ostrou bolest v levém boku. Tvář, kam před chvílí dopadla s obrovskou silou jeho ruka, ji pořád pálí. Doběhne až k domovním dveřím a předkloní se, zhluboka oddechuje. Proč to vlastně udělal? Rozzuřilo ho, že na něj zakřičela? Nebo ji snad dal facku jen proto, že se nedokázal srovnat s tím, že už ho nemá ráda? Z přemýšlení jí vytrhnou zvuky. Klapot bot. Prudce se otočí, má strach, že je to on. Zamžourá očima a zjišťuje, že to je někdo jiný. "Ahoj...je ti něco? Můžu ti nějak pomoct?" Hledí na ní starostlivým pohledem a trochu naklání hlavu. Barbaře to v tu chvíli přijde roztomilé. "Ne, děkuju..já..jen…" větu nedokončí. Uvědomí si v jaké je situaci a znovu se zoufale rozbrečí. Z nějakého důvodu ji ale nevadí, že ji 'pan neznámý' vidí brečet. On k ní přistoupí a obejme ji. Z ničeho nic. Nejdřív se chce bránit, je překvapená, ale pak jakoby ji nějaký vnitřní hlas ujistil, že tenhle kluk je naprosto bezpečný a i jeho krásné oči přispějí k tomu, že ho obejme a položí si hlavu na jeho rameno. Jeho vůně jí uklidňuje, takže po chvíli přestává brečet. Celé jí to přijde takové zvláštní, jiné. Nikdy se neobjímala s nikým na potkání. Po chvíli se od sebe odtáhnou. "Jsem Zayn," usměje se. "Barbara," představí se i ona. "Já…chceš nějak pomoct?" zeptá se jí nervózně. Bie zjišťuje, že je tenhle kluk ještě roztomilejší a krásnější než si myslela na začátku. "No..já..ehmm..tady bydlím, takže.." je taky celá nervózní. Neví co má říkat. Je to přeci kluk s kterým se před chvilkou potkala. "No..tak..já asi půjdu, Bie" Podívá se jí zpříma do očí a ona se v nich začne utápět jako ještě v žádných jiných. "Já..nevím. Mám strach," přiznává upřímně. Nechce aby odešel, ale zároveň je jí jasné, že tenhle krásný kluk má někde svou přítelkyni, která na něho čeká v jejich překrásném domečku, kde žijí spokojený život. "Můžu tě tedy doprovodit nahoru?" zeptá se nesměle. Bie na souhlas pokýve hlavou a už otevírá domovní dveře.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama